Mikroplasty
Definice, vliv na tělo a historie objevu
Definice mikroplastů:
Mikroplasty jsou drobné plastové částice o velikosti menší než 5 milimetrů, často dokonce mikroskopické. Mohou vznikat buď jako primární mikroplasty (například z kosmetických výrobků nebo průmyslových granulí) nebo jako sekundární mikroplasty (rozpad větších plastových předmětů v důsledku mechanického, chemického nebo UV působení).
Jak se mikroplasty projevují v těle?
Mikroplasty se mohou dostat do lidského těla prostřednictvím:
- Konzumace: Potraviny (zejména mořské plody) nebo nápoje (včetně balené vody) často obsahují mikroplasty.
- Inhalace: Mikroplasty v ovzduší, zejména v prašném prostředí, mohou být vdechovány.
Důsledky přítomnosti mikroplastů v těle:
- Zánětlivé reakce: Plastové částice mohou dráždit tkáně a vyvolávat zánětlivé procesy.
- Hromadění toxických látek: Mikroplasty mohou přenášet nebezpečné chemikálie (pesticidy, těžké kovy), které se na ně vážou.
- Stres na buňky: Studie ukazují, že drobné částice mohou ovlivňovat buněčné procesy a metabolismus.
- Imunitní systém: Mikroplasty mohou ovlivnit imunitní odpověď těla, což vede k dlouhodobým zdravotním problémům.
I když dlouhodobé důsledky nejsou zcela pochopeny, existují obavy o vliv na trávicí, hormonální a imunitní systém.
Kdo mikroplasty objevil?
Termín mikroplasty poprvé použil britský mořský biolog Richard Thompson v roce 2004. Publikoval průlomovou studii, která upozornila na přítomnost těchto částic ve světových oceánech.
Historie a výzkum mikroplastů:
- 1970s: První důkazy o přítomnosti plastových částic v oceánech, ale bez konkrétního pojmenování.
- 2004: Richard Thompson formalizoval termín „mikroplasty“ a zaměřil se na jejich ekologický dopad.
- 2010s: Nárůst zájmu o mikroplasty v potravinách a jejich vliv na lidské zdraví.
- 2020s: Výzkum odhalil mikroplasty v lidské krvi, placentách a plicích, což podnítilo další studium.
Mikroplasty v lidském těle
Mikroplasty, drobné plastové částice o velikosti menší než 5 mm, se mohou dostat do lidského organismu prostřednictvím potravy, vody nebo vzduchu. Jakmile se dostanou do těla, mohou ovlivnit lidský organismus různými způsoby:
1. Průchod trávicím traktem
Mikroplasty většinou projdou trávicím traktem a jsou vyloučeny stolicí. Nicméně menší částice, zejména nanočástice (o velikosti pod 0,1 mikrometru), mohou proniknout střevní stěnou a vstoupit do krevního oběhu, lymfatického systému nebo dokonce do orgánů.
2. Zánětlivé reakce
- Mechanické podráždění: Mikroplasty mohou mechanicky dráždit tkáně v trávicím traktu, což může vyvolat zánětlivou reakci.
- Chemická toxicita: Mikroplasty obsahují chemické přísady (např. změkčovadla, bisfenoly nebo ftaláty), které mohou být uvolněny do okolního prostředí a mít toxické účinky.
3. Bioakumulace chemických látek
Mikroplasty mohou fungovat jako nosiče toxických látek, jako jsou pesticidy, těžké kovy nebo organické znečišťující látky. Tyto látky se mohou uvolňovat v těle a způsobovat:
- Oxidační stres: Nerovnováhu mezi volnými radikály a antioxidační obranou.
- Poškození DNA: Oxidační stres a toxické látky mohou poškodit genetický materiál.
- Hormonální disrupce: Některé chemikálie z mikroplastů mohou narušit endokrinní systém, což ovlivňuje produkci a regulaci hormonů.
4. Imunitní systém
Mikroplasty, zejména ty, které proniknou do těla, mohou ovlivnit imunitní odpověď:
- Aktivace imunitních buněk může vést k chronickému zánětu, což zvyšuje riziko onemocnění.
- Dlouhodobá expozice může narušit normální funkce imunitního systému.
5. Potenciální vliv na zdraví
Dlouhodobé účinky mikroplastů na lidské zdraví nejsou zcela známé, ale existuje několik potenciálních rizik:
- Trávicí obtíže: Chronická expozice může ovlivnit funkce střev a trávicího systému.
- Hormonální problémy: Přítomnost endokrinních disruptorů může mít vliv na reprodukční zdraví.
- Neurologické problémy: Některé chemické látky spojené s mikroplasty mohou ovlivnit nervový systém.
6. Studie a výzkum
Výzkum mikroplastů a jejich vlivu na lidský organismus je stále v počátcích. Zatím není jasné, kolik mikroplastů dokáže organismus absorbovat, ani přesné mechanismy jejich účinku. Další studie se zaměřují na dlouhodobé dopady, včetně rizika vzniku rakoviny, metabolických poruch nebo neurodegenerativních onemocnění.
Prevence expozice mikroplastům, například používáním kvalitních filtrů na vodu, omezením spotřeby plastů a správným nakládáním s odpadem, může snížit rizika spojená s mikroplasty.